obedience dlouhodobé odložení - Lucie Gabrielová

V minulém díle jsme se zaměřili na základní prvky dlouhodobého odložení. Ted se podíváme na další součásti těchto cviků:

1) Udržení pozice lehni/sedni - sebekontrola
U temperamentních psů nepodceňujte trénink sebekontroly v žádném z cviků. Vaším úkolem bude „pokoušet psa“. Obtížnost zvyšujte postupně. Zvolte takovou náročnost, aby měl pes šanci uspět, ale nebojte se chyb, protože to je způsob, jakým se psi učí. Úspěšné pokusy by měly převažovat. Je-li neúspěchů příliš, nejspíš demotivujete psa i sebe. Pokud je úspěšnost 100%, pak psa pokoušíte málo a je třeba zvýšit obtížnost.

2) Rušivé vlivy - Čím rušit?
Pamlsky – položené okolo, na psovi, házejte je kolem něj zatímco je odložený (smí otáčet hlavou ale ne měnit pozici těla), navádějte psa pamlskem k chybě a pokud to ustojí, tak odměňte
Hračky - pískací, házecí, přetahovací. Platí stejné tipy jako u hraček. V případě pískacích hraček existují dvě cesty. Může vám někdo písknout slabě v dálce a vy budete trvat na tom, že se pes celou dobu musí dívat na vás. Já osobně mám raději, když někdo pískne a vy okamžitě psa odměníte (směrem k vám). Pes se samozřejmě na písknutí podíval ve směru zvuku, ale na to nedejte a po každém písknutí ihned odměňte. Pokud to pár tréninku vydržíte, pes se přestane otáčet za zvukem pískátka, ale rovnou se podívá na vás. Stejné pravidlo se dá uplatnit i u jiných tipů rušivých vlivů.
Lidé – mohou procházet/probíhat okolo, říkat povely, na které by váš pes neměl reagovat (Pokud má pes „sedni“, pak by neměl tuto pozici opustit poté, co někdo poblíž řekne jiný povel, např. lehni nebo volno).
Psi (zvířata) – skupinové odložení nezapomínejte cvičit i ve skupinkách. Zkuste otestovat odložení, kdy mezi psy projde někdo s jiným psem nebo ho mezi nimi přivolá ;)

3) Dlouhodobé odložení: psovod v úkrytu
Cvičte, až když váš pes zvládá být odložen delší dobu ve větší vzdálenosti od vás. Odejděte od psa, schovejte se za něco, ihned vykoukněte, vraťte se ke psu a odměňte. Je důležité se vracet stejnou cestou („vynořte se” na stejném místě, jako jste se schovali). Pes bude jistější, má místo, na které se může soustředit a ví, že odtud se opět objevíte. Dobu schování postupně prodlužujte. Neuspěchejte to, povede to k neklidu psa což vás bude stát cenné body. V úkrytu by na vás pes vidět neměl, ale vy na něj ano (skrz keř, škvírkou dveří, oknem auta, zrcátkem). Skvělé je mít pomocníka, který hlásí pohyby psa.

4) Chůze u nohy ve skupině
Jedná se o nástup v řadě 3-6 týmů na cvik dlouhodobé odložení a odchod z něj. Pro většinu psů je těžší soustředit se na psovoda, pokud je v řadě s jinými psy. V počátku psa velmi často odměňujte a zjednodušte mu podmínky.
Hra: Domluvte se s přáteli a „nastupte“ společně na plac (jděte rovně, pak všichni na stejném místě postupně zahněte o 90 stupňů a po pár metrech se zastavte s cca 3 metrovými odstupy a na povel stewarda se všichni otočte vlevo/vpravo). Pak odložte psy do lehu/sedu, odejděte od nich, po chvíli se vraťte, odměňte, všichni udělejte obrat stejným směrem a stejným stylem rovných linií, pravoúhlých obratů a zastaveních si na několika místech na krátkou chvíli odložte psy. Celé toto cvičení prokládejte odměnami v průběhu chůze či za zaujetí polohy sedni/lehni. Někdo v roli stewarda by vám měl velet, aby se psi naučili reagovat pouze na vaše povely. Vy se naučíte reagovat na povely stewarda, chodit v rovných liniích a dodržovat třímetrové odstupy.

5) Bonus
Odcházejte od dlouhodobě odloženého psa vždy stejnou nohou. Zpravidla se u cviku „chůze u nohy“ vychází levou nohou a od odloženého psa pravou nohou. Je to varianta „pomocného povelu“, který je zcela v rámci zkušebního řádu.
Nemáte-li ostražitého psa, naučte ho ležet na dlouhodobém odložení s hlavou položenou na zemi (na povel). Pes si tím zvýší úroveň sebekontroly a sníží se riziko převalení psa na bok při ohlédnutí za rušivým vlivem. Tato varianta není vhodná pro plemena, pro které položení hlavy v klidu není přirozeným chováním. Dokáže ale zabránit ztrátě bodů u psů, kteří toto chování nabízí a „svévolně“ hlavu zvedají a pokládají v průběhu cvičení. Báječnou metodou je využití „nose touch“. Naučte psa dotýkat se čumákem plochého předmětu (targetu, např. malý papírek, dlaždička), pak vydržet s nosem na targetu. Až toto zvládne, dejte mu „lehni“, umístěte target dopředu mezi jeho přední packy a chtějte „nose touch“. Target by měl ležet tak, aby na něj pes dosáhl špičkou čumáku, ale měl u toho položenou hlavu na zemi. Jen co se pes naučí toto chování na povel (např. „zůstaň“) s targetem, odstraňte target.

(autor: Lucie Gabrielová, www.drakonit.com)